Hra XD

Lisa

"Môžete, Ichimaru-sama." Na chvíľu mi po perách prebehne úsmev, no ako vojde, dostane trpkú príchuť. Dám mu čas utriedit si myšlienky.

Ichimaru
Povzdechl jsem si.
Arigato sensei
zašeptal jsem, načež jsem vešel s poněkud strápeným výrazem tváře, který však za chvíli vystřídala rozhodnost a poté opět můj klasický úsměv.
Z vašeho výrazu soudím, že jste tušila že přijdu Lisa-sensei
řekl jsem, neposadil jsem se, zůstal jsem stát.

Lisa

"Vždy prídeš, keď o niečom váhaš. Nie si si istý, čo spraviť so Soi Fon. Kto je vlastne tá malá? Nezdalo sa, že si ju stretol prvý raz." Bojíš sa sám seba, že by si jej ublížil? Vo vzduchu visí nevyrieknutá otázka.

Ichimaru

Ta malá je má nejmenší starost sensei
povzdechl jsem si.
Vlastně jsem se již rozhodl v jejím případě jsem si jistý, osoba která mě však zneklidňuje jste vy...
řekl jsem mírně přiškrceným hlasem.
Vím že jste do mého souboje s otcem nijak nezasáhla, ale také vím že to jemu a ne mě jste přísahala oddanost a také vím o vašem odporu k vrahům a zločincům všeobecně...proto se vás chci zeptat...na čí straně stojíte sensei?

Lisa

"Viem, prečo si išiel do Urahara Shoten a čo sa tu v posledných mesiacoch dialo. A tiež... Je škoda Ukitake senseia. (kedysi u neho študovala) Spravil si to pre klan a ja som prisahala vernosť hlave klanu a nie osobe za ňou. Vymkol sa z pod kontroly dosť na to, aby to bolo neúnosné a stalo sa, čo bolo nutné. A ešte si pri tom zachránil aj to dievča..." Odmlčím sa a postavím sa pred neho. Podám mu obradne meč. "Vkladám do vašich rúk svoj meč, použite ho s rozvahou, Ichimaru-sama."

Ichimaru

Nechápavě a poněkud nejistě jsem na ni hleděl.
Jste si jistá sensei?
zeptal jsem se, meče jsem se zatím ani nedotkl.
Jste si jistá tím co děláte? Jste si jistá že ze mě nebude ještě větší monstrum než z mého otce?
v hlase mi zaznívala troška strachu, nejspíš jsem právě vyslovyl svou vlastní noční můru a nejen mou.
Já ho viděl...váš strach...pokaždé když jste mě učila novou techniku, pokaždé kdykž jste říkala že jsem váš nejlepší student. Viděl jsem váš strach, strach z toho že tvoříte monstrum...ne, strach z toho že dáváte smrtelně nebezpečnému monstru drápy. Dokonce i teď se mě bojíte, cítím to, naučili mě to cítit...cítit lidský strach, nic víc...vím že se mě bojíte, vím že se bojíte toho co bych vám mohl udělat...
díval jsem se na vlastní třesoucí se ruce.
Je to strašlivé víte? Ta moc...stačí jediné slovo a desítky lidí zemřou...stačí jediné slovo a neviný člověk bude popraven...zločinec osvobozen...stačí mé slovo a nevinný bude umučen...já...heh...já se té moci bojím...bojím se toho že ti co si šeptají o mě se strachem v očích mají pravdu...

Lisa

Odložím na chvíľu meč bokom a obíjmem ho, ako matka dieťa. "Ak sa to stane, zaistím, že nikomu neublížiš. Postarám sa o to." Odtiahnem sa. "A teraz, prímeš môj meč?" Smutný úsmev.

Ichimaru

Když mě obejmula, překvapeně jsem se na ní zahleděl, takoví projev emocí jsem u ní ještě nikdy neviděl.
Já....
opět jsem se ukryl za maskou úsměvu.
Přijmu jej s radostí
přikývl jsem, načež jsem jí ho po náležitých formalitách vrátil.
Zároveň si beru váš slib a...ano...pokud budete souhlasit, jmenuji vás velitelem své osobní stráže...

Lisa

"Bude mi cťou, Ichimaru-sama." Príjmem meč a dám ho na jeho pravé miesto. "Čo máme spraviť so Soi Fon?"

Ichimaru

Mě zase napadl Lov...pochopitelně z naší strany hodně zfixlovaný, ale nenápadně
usmál jsem se.

Lisa

"O to väčšiu pozornosť na nás upútate. Zaraki je hlúpi, ale Kira nie." Zamračím sa. "Nechajme ich oficiálne sa ho zúčasniť. A bolo by dobré, aby nás nespájali s kupliarstvom, aby bolo to nové dievča dobrovolne prítomné medzi lovcami.

Ichimaru

Skoro jako by jste mi četla myšlenky. Navíc, aby jsem vyvrátil podezření že jsem pomáhal zajatkyni, tak se práva na účast v lovu zřeknu, místo toho oficiálně strávím celou noc s vámi, za hradbou stvořenou z těl nejvěrnějších shinobi, to aby nebyla nutná zvuková kulisa, nejspíš pro vás bude nejbezpečnější poté tvrdit že jsem vás k tomu přinutil, je jedno jestli výhružkami nebo silou, staříci by neviděli rádi kdyby jim vůdce klanu někdo "svedl" zvláště když už nejspíš plánují s kým mě to ožení...
povzdechl jsem si.
Mimochodem, pokud vám to nevadí, budete tu sama, já budu v lese pomáhat Soi Fon, lépe řečeno uklidím ji někam kde ji nenajdou, ošetřím jí rány a postarám se aby byla do svítání v bezpečí...k tomu patrně bude velice dobře sloužit ta stará chodba.
zarazil jsem se.
Eh, vy to nevíte že? Že je ve vašem pokoji tajná chodba spojující pokoj můj, váš a pak ještě jeden starý srub v lese...

Lisa

Zamračím sa. Chce ma obetovať? "Ako rozkážete."

Ichimaru

Pro upřesnění tento pokoj patřil mé matce...předtím než ji nechal otec spolu s Ukitakem-sensei popravit...používali tu chodbu aby se mohli tajně scházet...che...pomáhal jsem matce podvádět mého vlastního otce...
povzdechl jsem si, načež jsem zakroutil hlavou a vrátil se k tématu.

Každopádně, vy do ničeho zasahovat nebudete, nehodlám vás vystavit jakémukoliv nebezpečí, zůstanete tady po celou dobu a pokud bych se nevrátil do dvou hodin po svítání použijete tu chodbu k útěku.

Lisa

"Rozumiem." Mračím sa. Podľa vývoja udalostí sa uvidí, či nie, aj ak sa vrátiš.

Ichimaru

Děkuji, za pomoc...i radu
usmál jsem se.
Opravdu jsem si nemohl přát lepší učitelku Lisa-sensei
vykouzlil jsem svůj nejlepší (čili praví a okouzlující) úsměv, načež jsem odešel do svého pokoje skontrolovat Soi Fon, odešel jsem bez rozloučení...pomalu se z toho začíná stávat zvyk...

Človek, čo má na starosti ubytovanie

"Ichimaru-sama, prepáčte, ale je pravda, že mám to nové dievča ubytovať? A kam ju mám dať? Ako čo bude pracovať?" Dobehne ťa starý sklerotický sluha.

Ichimaru

Když na mě začal volat sluha...nějak jsem zapoměl jeho jméno, zastavil jsem se a s přátelským úsměvem otočil.
Hmmmmmmm, ano je to pravda, pokud tě o to požádala, ubytuj ji s ostatními služkami a zítra, řekněme tři hodiny po svítání jí obleč do něčeho slušného a přiveď ji ke mě, promluvím si s ní o její budoucnosti
mrkl jsem na něj spiklenecky.

Sluha

"Ako si prajete, Ichimaru-sama."


(Planuje dnes este niekto nieco s postavami?)[/u]

Ichimaru

Děkuji příteli
usmál jsem se, načež jsem ho kamarádsky poplácal po rameni a vydal se ke svému pokoji, kde jsem našel Soi Fon v bezvědomí, nebo možná spící. Skontroloval jsem jí puls, a když jsem zjistil že srdce bije a ona dýchá, nestaral jsem se o to.

Chjó, zase se nevyspím
povzdechl jsem si, načež jsem ji přikryl svou peřinou a sám jsem se usadil na židli. Zaslouží si alespoň tuhle drobnost, výměnou za to co ji čeká

(já ne)

RÁNO


Rangiku

Ustrojená do nie príliš drahého, ale pohodlného kimona kráčam za starým pánom, ktorý ma dovedie ku Ginovi. (Soi Fon bola ráno Lisou odprevadená do vezenia.) Ten ma uvedie do jeho izby a po tom kamsi odíde za ďalšími povinnosťami. "Dobré ráno, Ichimaru-sama." Náležite sa ukloním.